Malý viking Erik se dnes celý den mračil. Jeho maminka si toho všimla, když šli společně na trh ve vesnici. Obvykle se Erik radoval z pestrých látek, voňavého chleba a barevných ryb, ale dnes se jen zamyšleně ploužil za maminkou.
„Co se děje, Eriku?“ zeptala se maminka, když si všimla, že syn smutně hledí na prázdný stůl jednoho stánku.
„Ztratil jsem svůj náhrdelník,“ přiznal Erik sklesle. „Dal mi ho tatínek jako ochranu před temnými silami a já ho měl moc rád. Teď se asi někam zatoulal a nemůžu ho najít.“
Maminka Erika pohladila po zádech. „To mě mrzí, Eriku. Jestli chceš, mohu ti povyprávět na rozveselení příběh.“
Erik trochu ožil. „O čem bude?“
Maminka se pousmála. „Pojď si sednout k řece. Povyprávím ti o bohyni Freyje a jejím kouzelném náhrdelníku... Jmenoval se Brísingamen.
Freyja byla krásná a mocná bohyně, sestra-dvojče boha Freya a dcera boha moře Njörda. Lidé ji uctívali jako bohyni lásky, krásy a magie. Byla také známá jako ochránkyně válečníků. Často se říkalo, že polovinu padlých hrdinů si odvádí do své síně, zvané Fólkvangr, zatímco druhou polovinu si bere Ódin do Valhally.
Jednoho dne Freyja procházela lesem, když vtom zahlédla na zemi něco zvláštního. Bylo to v malém skalním výklenku a třpytilo se to na slunci jako drobné hvězdičky. Když přišla blíž, zjistila, že se jedná o nádherný náhrdelník, jaký ještě nikdy neviděla. Měl zlaté korálky, do kterých byly zasazeny drahé kameny. Třpytily se modře jako mořské vlny a rudě jako zapadající slunce. Byl jiný než vše, co kdy viděla, proto si ho okamžitě navlékla na krk.
V tu chvíli ucítila, jak se její síla a krása ještě zvětšují. Náhle jí došlo, že je to kouzelný náhrdelník Brísingamen. Říkalo se o něm, že byl vytvořen z moci čtyř trpaslíků, kteří dokázali zázraky…