Finská pohádka
Starý sedlák a taškáři
O tom, že podvádět se nevyplácí, se přesvědčili i dva taškáři z našeho příběhu. Starého sedláka sice nejprve přelstili, ten jim však nakonec dal pořádnou lekci.
Za devatero horami a devatero řekami žil kdysi dávno mocný
Král byl velice hrdý na své stáje. Měl v nich koně mohutné i drobné, bílé i černé, bujné i krotké. Jedna věc však všem vrtala hlavou: nejčestnější místo ve stájích bylo vyhrazeno ušatému
Ale jednoho dne králova manželka těžce onemocněla a žádný z lékařů jí nedokázal pomoci. Netrvalo dlouho a celé království svou paní
Ačkoliv se král cítil osaměle, odmítal se znovu oženit. Nevěřil, že by se mohl najít někdo krásnější a moudřejší než bývala jeho královna. Jenomže léta plynula, král stárl a království nemělo dědice. Proto se rozhodl, že provdá svou jedinou
Do paláce se sjeli princové z širého světa. Král vybral toho nejurozenějšího a nejbohatšího z nich. Všichni o něm ale věděli, že je to hrubián, který jen obírá svůj
„Za takového člověka se přece nemohu provdat!“ vzlykala své chůvě na
Stará chůva však byla všemi mastmi mazaná a pro princeznu by udělala všechno na světě.
„Nic se nebojte, má paní. Musíte svého otce poslechnout, ale nejprve mu řekněte, že si vezmete jen toho, kdo vám přinese šaty, které vypadají jako blankytná
Princezna hned druhý den své přání sdělila nastávajícímu ženichovi. Ten se hněvivě rozmáchl a vzkřikl:
„Šaty jako modrá obloha? Hned zítra vám je složím k
Sotva na druhý den ráno kohout zakokrhal, sloužící donesli princezně slíbené šaty. Byly skutečně…