Chudý farmář a chamtivý boháč

Byl jednou jeden farmář, který byl stále velmi chudý. To všechno kvůli chamtivému boháči, od kterého si musel půjčovat peníze pokaždé, když byla špatná úroda. Jednou obilí poválel zuřivý tajfun, jindy se zase nad poli nahromadila tmavá hustá mračna a spustila se silná bouřka. Krupobití potom zničilo celou úrodu. A když konečně přišel rok s pěkným počasím a úrody byl dostatek, ubohý farmář musel zaplatit boháči nejen všechno, co si půjčil, ale i ten zbytek, který mu z dobré úrody zůstal. A tak bylo úplně jedno, zda byl rok dobrý nebo špatný, farmář třel neustále bídu s nouzí a boháč čím dál tím víc bohatl.

Ale během jedné noci se chudému farmáři zdál zvláštní sen.
Ve snu k němu promluvil král Rám. Řekl mu jen jedinou větu: „Pokud chceš být bohatý, vyhledej moji pomoc.“
Když farmář ráno vstal, rozhodl se, že ihned vyhledá Ráma a požádá ho o radu. Upekl si tři velké placky, aby měl něco na zub, a vydal se na dlouhou cestu.

Vykračoval si už hodnou chvíli po polní cestičce a pískal si, aby mu cesta rychleji ubíhala, když tu potkal mnicha. Dal mu jednu ze svých placek a požádal ho o radu, jak se dostane k Rámovi. Ale mnich vzal placku, neřekl ani slovo a odešel.

A tak se farmář vydal dál po klikaté cestě, když o kus dál potkal jogína. Tomu dal svoji druhou placku a doufal, že mu poradí, kde najde mocného a moudrého Ráma. Jenže i jogín si pouze beze slova vzal placku a odešel.

Farmář se tedy vydal dál – doufaje, že i sám najde cestu k Rámovi.

Už šel opravdu dlouho, i slunce už dávno zapadlo za obzor, když spatřil jakéhosi starého chudáka, jak sedí u cesty. Přišlo mu ho líto, a tak mu dal svoji poslední…