Žil jednou jeden mocný král, který měl překrásnou dceru. Jednoho dne se princezna procházela po louce, když tu najednou přiletěl strašný drak, popadl k smrti vyděšené děvče do spárů a odnesl ho pryč. Drak nebyl nikdo jiný než sám čert a dívčinu unesl do pekla.
Král byl velmi nešťastný, když se dozvěděl, že mu dceru odnesl pekelný drak. Vyhlásil, že kdo mu dceru z pekla vysvobodí, dostane za odměnu království a ruku jeho dcery. Přicházeli mnozí, kteří se pokoušeli dostat do pekla, ale ať se namáhali sebevíc, cestu nenašli.
Jednoho dne však přišel udatný syn chudé vdovy, která žila ve velké bídě. Přihlásil se u krále a chtěl se pokusit královskou dceru vysvobodit. Král mu zopakoval svůj slib a mládenec se vydal do světa.
Jak tak šel, všech se vyptával, zda jde správnou cestou do pekla, ale nikdo mu neuměl odpovědět. Až natrefil na jednu starou, otrhanou stařenku, která byla tak sešlá, že se jí ani na nic neptal. Ale ona sama k němu promluvila: „Kampak, mládenče?“
„Ach, mám namířeno do pekla, ale neznám cestu,“ odpověděl.
„To málokdo, chlapče,“ povídá stařenka, „chceš-li se dostat do pekla, musíš si vzít tento proutek, co nosím pod paží. Cestou uvidíš před jedním domem černého kohouta. Toho musíš chytit a vytrhnout mu pírko. Potom potkáš černého kozla, který tě bude chtít nabrat na rohy. Tomu musíš vytrhnout z brady jeden chlup. Ostatní už uvidíš sám.“
Stařenka mu dala proutek, ale když jí chtěl mládenec poděkovat, byla ta tam. Když se chtěl za ní vydat, proutek ho zastavil a ukázal opačným směrem. Následoval tedy proutek, až přišel k selskému domu, před kterým stál černý kohout. Jen co uviděl pocestného s proutkem, začal třepat křídly, utíkat a snažil se odletět. Ale náš hoch byl hbitější a kohouta rychle lapil. Ať se…
