Lenka Kulichová
O nenasytném vysavači
Vysavač z této pohádky zhltne všechno, nejen špínu a prach. Když se však jednoho dne vydá na dvůr, raz dva doplatí na svoji žravost. Naštěstí mu pomůže dobrosrdečná sekačka.
V jednom malém kurníku na kraji vesnice žila slepička
„Musím je vysedět do Velikonoc, aby z nich byla ta pravá velikonoční kuřátka,“ kvokala si pro sebe
Byl zrovna Velký pátek a mnoho lidí se už začínalo připravovat na Velikonoce, ale práce na farmě nepočká ani den – ať už je svátek, nebo ne. Na farmu proto dorazil farmář jako
„Puťa, puťa, no tak, holky,
Lída měla obrovský hlad, vyrazila proto z kurníku, zahrabala svýma nohama a v cuku letu byla u farmáře. Zobala zrní tak rychle, až se farmář nestačil
Ale Lída věděla, proč to dělá. Musí rychle zpátky do hnízda! Zahřívat svá vajíčka, jinak se jí kuřátka nevylíhnou! A jen co ucítila svůj slepičí pupíček plný, otočila se a vběhla do kurníku zpátky ke svému hnízdu.
Ale co to? Když k němu přiběhla, nemohla se
„Ach ne! Musím je zahřívat, jinak z nich nebudou kuřátka!“ rozplakala se Lída.
Vzlykání zaslechl kohout Kamil, který právě dozobal svá poslední zrníčka. „Co se děje, Lído?“ zeptal se jí Kamil opatrně.
„Někdo mi ukradl má tři vajíčka! Už brzy se z nich mají vylíhnout kuřátka. Musím je ale zahřívat svým tělem. Bez tepla se nevylíhnou! Ach, co si
Kamil se napřímil, hlasitě zakokrhal, aby sehnal všechny své slepice do houfu,
„Mé milé slepičky! Mezitím, co…