Štěněcí sen

Za okny se zešeřilo. Den se chýlí ke svému konci a ty už víš, že právě přichází noc. Vždyť se ti už začínají klížit oči. Nebraň se únavě, zívání. Těžká víčka ti říkají, že je čas jít spát. Je třeba je poslechnout. Pěkně se zachumlej do peřin a zavři si oči. Polož se na záda, ať tě přikrývka hezky objímá. Je pod ní příjemně teplo.

Pomalu se uklidňuješ. V pokoji už vládne ticho a klid a i ty dýcháš tišeji a pomaleji.

Na podlaze za dveřmi se teď ozvalo tiché cupitání. To k tobě přichází malé štěňátko. Tuší, že jdeš spinkat, a chce ti dělat společnost.

Štěnátko zůstane stát ve dveřích. Zazívá, protože je stejně unavené jako ty. Na krátkou chvilku se na tebe zadívá, jak nehybně ležíš pod peřinou. Sleduje tvé pomalé oddychování. Po chvíli se nemotorně oklepe a přiblíží se k tobě. Osmělí se a začne si tě zblízka prohlížet.

Svým vlhkým nosíkem se nejprve dotkne tvých vlasů. Pak kousek poodejde. Se zájmem si očichá tvou ruku, která zůstala ležet na peřině. Pomalu zvědavě obejde postel kolem dokola. Sem tam se tě dotkne jeho měkoučká srst.

Zvířátko nakonec měkce vyskočí nahoru za tebou. Uvelebí se rovnou vedle tebe. Je ještě malé a lehké. Jen trochu zatíží přikrývku tam, kde si udělalo malý pelíšek.

Štěňátko dobře cítí tvou přítomnost a pomalu dýchá. Stejně jako tvoje bříško i to jeho se houpá nahoru a dolů, nahoru a dolů. Cítí se u tebe v bezpečí a teple. Teď zavřelo oči a okamžitě usnulo.

Na hrudi tě hřeje jeho hebká tlapka. Spolu s ním se nechej vtáhnout do říše hlubokého spánku. Ať se ti zdají krásné sny plné malých štěňátek. Dobrou noc!