Starý sedlák a taškáři

Byl jednou jeden sedlák a ten vlastnil starou krávu. Neměl z ní žádný užitek, protože kráva už dávno nedávala mléko ani se netelila. Rozhodl se tedy, že krávu odvede na trhy do města, tam ji prodá řezníkovi a za získané dukáty si koupí nějakou mladou kravku.

Druhý den ráno už přicházel na předměstí, na kterém se scházeli trhovci, a za sebou vedl svoji krávu. V hluku tržiště si nevšiml, že ho už déle pozorují dva taškáři a přemýšlejí, jak ho přelstít.

„Hej, hospodáři, jak pěknou kozu máte. Určitě je na prodej. Co za ni chcete?“ zeptali se ho.

„Hlupáci, nerozeznají kozu od krávy,“ říká si potichu sedlák a jde dál.

Taškáři ho však nenápadně předběhli, za rohem se rychle převlékli do nových šatů, aby je sedlák nepoznal, a vzápětí na něho vyskočili.

„To je moc pěkná koza, pane hospodáři. Neprodáte ji?“

Sedlák si jen mumlal: „Copak ti lidé načisto rozum ztratili, nebo jsem já tak popletený?“

Jak kráčel dál, cestou potkal další mladíky a ti mu rovnou měšec grošů nabízeli za jeho kozu. Byli to, samozřejmě, ti dva taškáři, kteří se opět převlékli, aby je sedlák nepoznal. Nakonec sedlák souhlasil a prodal jim svoji krávu za cenu kozy. Taškáři potom spěchali za řezníkem prodat krávu za rovné tři měšce dukátů.

Když se sedlák vracel domů, cestou si všiml jakýchsi pohozených šatů. „Tyto šaty jsem dnes už někde viděl,“ přemýšlel chvilku, ale nedbal a vykračoval si dál. Po pár krocích spatří další šaty, přehozené jen tak přes plot. Také ty okamžitě poznal a hned mu došlo, že ráno potkal podvodníky, kteří se mu snažili namluvit, že místo krávy vede kozu. Pořádně se rozzlobil, že se nechal takto přelstít, a rozhodl se, že to nenechá jen tak.

Vešel do místního hostince a říká krčmáři:…