O překrásné Vasilise

Žil byl kdysi jeden bohatý kupec, který měl ženu a jednu dceru. Žili si dobře, všeho měli dostatek, až jednoho dne kupcova žena a dívčina matka těžce onemocněla. Tehdy darovala holčičce malou panenku a vysvětlila jí:

„Tuto panenku si vezmi a dobře ji schovej před ostatními. Až si nebudeš vědět s něčím rady, nakrm ji a panenka ti poradí, jak problém vyřešit.“

Vasilisa mamince poděkovala a brzy se s ní rozloučila navždy. Aby kupec na dceru nezůstal sám, našel si novou ženu. Ta žena měla dvě dcery, a tak si kupec myslel, že si s nimi Vasilisa bude rozumět a všem bude společně dobře. Jenže všechno bylo nakonec jinak.

Macecha i její dvě dcery Vasilise od prvního dne záviděly její krásu. Trápily ji proto tou nejtěžší prací, aby byla unavená, pohublá a s kruhy pod očima. Žádná z nich však netušila, že Vasilisa má kouzelnou panenku.

Vasilisa totiž každý den nejprve potají panenku nakrmila, a ta pak za ni udělala tu nejtěžší práci. A tak Vasilisa rostla a dospěla v nádhernou ženu, jakou svět neviděl. Zato její nevlastní sestry svou zlostí a věčným mračením byly čím dál tím ošklivější.

Pak se stalo, že jednoho dne kupec musel na delší dobu odjet pryč. Macecha neváhala a Vasilisu začala denně posílat s různými úkoly do temného lesa. Za lesem totiž žila v chaloupce na muří noze baba Jaga. Zlá macecha doufala, že Vasilisa tam zabloudí a přihodí se jí něco zlého. I tady však Vasilisu ochraňovala její malá kouzelná panenka.

Když přišel podzim, začalo se venku dříve stmívat, a tak děvčata večer pracovala při zapálené svíčce. Jedna pletla, druhá paličkovala krajky a Vasilisa předla. Jednoho večera však svíčka náhle zhasla. Macecha si věděla hned rady.

„V celém domě není ani jiskřička a vaše práce…