O čtvercovém domečku

Byl jednou jeden domeček, který vypadal jako čtverec. Měl všechny strany stejně velké a stejně dlouhé. Byl pěkný, malý a žlutý. Stál úplně na kraji vesnice, kousek od lesa.

V tom lese rostla spousta stromů a našli byste tam také malý přístřešek pro zvířátka. Byl to krmelec pro zajíčky, takový ten malý u země, který vypadá jako domeček. Měl všechny strany stejné a připomínal malou kostku, se kterou si hrají děti. Bývá červená, žlutá, modrá nebo, jaká jen chcete. Takové čtvercové kostky se skládají na sebe do komínků a staví se z nich věže. Věže vysoké skoro až do nebe.

I v tom našem žlutém domečku zrovna podobná věž z kostek stála. Postavil ji tam malý Pepík. Kolem ní byla narozeninová výzdoba z balónků, konfet a také velký čtvercový obrázek s nápisem „Všechno nejlepší“. Na něm se skvěla velká číslovka 4. Ten obrázek Pepík s maminkou namalovali společně už minulý týden.

Už jen jednu noc a budu mít narozeniny! pomyslel si malý Pepík. Najednou zaslechl klepání na okno. Právě začalo pršet.

„Mamí, hele, ono strašně moc prší!“ volal chlapec, když doběhl k oknu. I to okno, kterým se díval ven na zahrádku, mělo tvar čtverce.

„Ach, tak to asi ven nepůjdeme, Pepíku,“ zavolala na něj maminka z kuchyně. „Víš co, pojď sem, dopečeme spolu sušenky. Vykrojíš mi do těsta nějaké tvary, které už znáš,“ navrhla mu.

„Tohle je čtverec!“ řekl Pepík a zamáčkl čtvercové vykrajovátko do těsta. Pomalu ho vyndal a položil malý čtvereček na plech.

„Správně, Pepíku!“ pochválila maminka malého kloučka a pohladila ho po vlasech.

„Tohle je srdíčko a tohle je kolečko!“ zahlaholil Pepík vesele.

Společně pak s maminkou vykrájeli ještě několik dalších tvarů, nejen čtverce, kolečka a srdíčka, ale také hvězdičky, obdélníky, trojúhelníky, a dokonce jednoho medvěda. Poté vše potřeli…