Tereza Sebesta
Kouzelný saxofon
Májina víkendová návštěva u babičky se změní na objev velikého pokladu. Ačkoliv Mája nikdy neznala svého pradědečka, díky saxofonu, odloženému dlouhá léta na půdě, si jej společně s babičkou připomenou.
Z okna hudební školy se nesly tóny
„Mě už to nebaví!“ prohlásil Matyáš, smetl noty na zem a prudce vyskočil ze
Pan učitel nic neříkal. Věděl, že Matyáše hudba baví, ale stejně tak ho zlobí, když se mu něco nepovede hned napoprvé. Natáhl se ke stolku a něco mu podával.
„Na, ochutnej. Trochu si odpočineme, co říkáš?“
Matyáš rozbalil jednu z kuliček, které ležely na talířku, a zakousl se do
„Pistáciový marcipán, nugát a čokoláda, přesně tak. Není to špatné, viď? Mozartovy koule,“ s úsměvem mu vysvětlil pan učitel. „Pro dnešek už toho necháme – prsty i hlava si potřebují trochu odpočinout. Chceš si vzít ještě jednu na cestu?“ zeptal se a nabídl Matyášovi další pralinku. Ten poděkoval a vyběhl ven, aby si ještě užil slunečný
Domů Matyáš dorazil těsně před večeří. Pralinku s obrázkem Mozarta položil na stůl v pokojíčku a docela na ni zapomněl. Teprve když se chystal spát, sklouzl mu na ni pohled znovu.
„Dobrou noc, pane Mozarte,“ pronesl s úklonou žertovně, zachumlal se pod peřinu a
Matyáš netušil, kolik mohlo být hodin, když se jeho pokojem rozlehly něžné klavírní
Matyáš se opatrně
„I nezdá…“ ozval se jemný mužský
„Tady, na stole,“ napověděl mu hlas. „Vždyť jsi mě sem sám položil!“
„Mozart?“ vydechl Matyáš
„Však já vím, je to…