Kde bydlí pocity: Znechucení

8
 min
5
+
4.68
 • 
354
 hodnocení
I dnes se Martínek vydává za dalším z pocitů, který všichni dobře známe. Pojďme spolu s ním na cestu činžákem a s věčně nespokojenou paní sousedkou se vydejme zjistit více o pocitu znechucení.
Tuhle pohádku si můžete zdarma stáhnout jako PDF a vytisknout. V aplikaci Readmio máte tuto možnost u každé pohádky.
Stáhnout:
Kde bydlí pocity: Znechucení
QR kód
Oskenujte QR kód k otevření pohádky v aplikaci
Mio tip
Tapnutím na 🔊 zvýrazněná slova přehrajete zvuky.

Dnes byla sobota. Jelikož se nešlo do školy, ráno jsem si zdříml o něco déle než obvykle. Ovšem brzy jsem zaslechl, jak mě maminka budí se slovy:

„Vstávat, ty sedmispáči, snad neprospíš celý den jen proto, že máš volno.“

Znechuceně jsem se na maminku podíval.

„Tváříš se, jako kdyby ti právě pod nosem projelo popelářské auto,“ řekla mi vesele, když odtahovala závěsy. „Pojď, snídani máš na stole.“

Ještě zívající jsem se došoural do kuchyně. U stolu seděl tatínek a četl noviny.

„Dobré ráno, synku,“ pozdravil mě.

„Bré ráno,“ odpověděl jsem se zívnutím tak velkým, že bych celé to popelářské auto pohodlně spolkl.

Tatínek jen mírně zvedl zrak a vrátil se ke čtení.

Ještě sotva rozlepenýma očima jsem se podíval na stůl. „Chleba se sýrem a okurkou? Nemáme něco jiného?“

„Netvař se, jako kdyby ti uletěly včely,“ pokáral mě tatínek. „Potřebuješ pestrou stravu, nejen každý den jogurtíky a sladkosti.“

Nic jsem neřekl, protože jsem dobře věděl, že ho neobměkčím. S kyselým výrazem jsem se pustil do jídla. Ale hlad je hlad, a nakonec jsem všechno s chutí snědl.

„No vidíš, ani to nebolelo,“ zhodnotil to tatínek.

Poděkoval jsem a utíkal se obléct.

„Kam tak letíš? Nezapomeň, po obědě jdeme do muzea.“

„Už po obědě?“ zeptal jsem se nespokojeně. Rád chodím do muzea. Vždy se tam dozvím něco nového. Ale chtěl jsem ještě vidět kamarády a možná se i dopátrat, kde přebývají ty pocity.

„Ale netvař se…“

„… jako kdyby mi pod nosem projelo popelářské auto,“ doplnil jsem za maminku.

Maminka si jen povzdechla a kývla rukou.

„Tak tedy běž. Ale dohoda platí. Do oběda.“

„Jasně, mějte se!“ rozloučil jsem se. Seběhl jsem po schodišti o dvě patra níže. Ale ještě jsem ani nestihl otevřít boční dveře a už jsem vrazil do…

Tuto a další pohádky najdete v Readmio

... celou pohádku najdete v Readmio

Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.

Zkusit zdarma

Dostupné pro iOS, Android a Web

Download from App StoreDownload from Google Play
RatingsRatingsRatingsRatingsRatings

4.8/5 · 52 000 hodnocení

Další z kategorie Vztahy a emoce

Stojí zlato vážně za to?

Stojí zlato vážně za to?

6
 min
5
+
4.79

Matěj se už dlouho těšil na školní závod a poctivě se na něj připravoval. Zlatá medaile za výhru je všechno, po čem touží. Podaří se mu ji vyhrát? A hlavně – pochopí, že ne vždy za každou cenu záleží jen na výhře?

Malá noční můra

Malá noční můra

7
 min
3
+
4.76

Když přichází noc, spolu s ní na chlapce Filipa padá i strach. Zdá se mu, že v jeho pokoji úřadují příšery. Ale je to opravdu tak? Pojďme se spolu s Filipem postavit jeho strachu tváří v tvář v této trošku strašidelné pohádce. Ale nebojte se – všechno dobře dopadne!

O malé Sofince a velkém strachu

O malé Sofince a velkém strachu

5
 min
3
+
4.71

Sofinka se těší, že do rodiny přibude malý bráška. Od maminky ví, že ho může brzy očekávat. Ale když holčička spatří za okny sanitku, přepadne ji veliký strach. Co se to vlastně děje a kdo Sofinku uklidní? Příběh pro děti o tom, jak zvládnout neznámé znepokojivé situace.