Readmio
Mio u orloje
Mio se teď vydá se svými spolužáky na výlet do Prahy podívat se na známý orloj. Kromě pražských památek ale děti uchvátí také spleť různých cizích jazyků, které v davu turistů zaslechnou. Pojďte je poznávat společně s nimi!
Dnes byla
„Vstávat, ty sedmispáči, snad neprospíš celý den jen proto, že máš volno.“
Znechuceně jsem se na maminku
„Tváříš se, jako kdyby ti právě pod nosem projelo popelářské auto,“ řekla mi vesele, když odtahovala závěsy. „Pojď, snídani máš na stole.“
Ještě zívající jsem se došoural do kuchyně. U stolu seděl tatínek a četl
„Dobré ráno, synku,“ pozdravil mě.
„Bré ráno,“ odpověděl jsem se zívnutím tak velkým, že bych celé to popelářské auto pohodlně
Tatínek jen mírně zvedl zrak a vrátil se ke čtení.
Ještě sotva rozlepenýma očima jsem se podíval na stůl. „Chleba se sýrem a okurkou? Nemáme něco
„Netvař se, jako kdyby ti uletěly včely,“ pokáral mě tatínek. „Potřebuješ pestrou stravu, nejen každý den jogurtíky a sladkosti.“
Nic jsem neřekl, protože jsem dobře věděl, že ho neobměkčím. S kyselým výrazem jsem se pustil do jídla. Ale hlad je hlad, a nakonec jsem všechno s chutí
„No vidíš, ani to nebolelo,“ zhodnotil to tatínek.
Poděkoval jsem a utíkal se
„Kam tak letíš? Nezapomeň, po obědě jdeme do muzea.“
„Už po obědě?“ zeptal jsem se
„Ale netvař se…“
„… jako kdyby mi pod nosem projelo popelářské auto,“ doplnil jsem za maminku.
Maminka si jen povzdechla a kývla
„Tak tedy běž. Ale dohoda platí. Do oběda.“
„Jasně, mějte se!“ rozloučil jsem