Ráno v hájence bylo klidné. V kamnech se mihotaly plamínky a strýc Řehoř postával u okna se sklenicí
„Dnes,“ řekl strýc záhadně, „se naučíš číst tajnou
Ema zatajila dech. Tajná řeč? To zní jako
Vzduch byl chladný a čerstvý jako voda z horského potoka. Noc zanechala v trávě perličky rosy a na zemi se ještě leskly kapky deště. Les působil, jako by spal, ale Ema už věděla, že to není
„Podívej se. Hned tu máme první lekci,“ řekl strýc Řehoř a zastavil se u kousku bláta nedaleko polní cestičky. Jemně se přikrčil a ukázal na čtyři úzké otisky – jako by je někdo vystřihl a vložil do země. „Kdo je tu asi zanechal?“
Ema se k nim
„Srna?“ tipla si nesměle.
Strýc se usmál. „Přesně tak. Srnky jsou jako baletky. Kladou kopyta lehce a potichu. Kráčejí, jako by se jen lehce dotýkaly země. Mají úzká kopýtka připomínající dvojité lístečky.“
Ema si představila srnku – tenké nožičky, hebká světlá srst, oči jako tmavé korálky a uši, které se neustále chvějí. Kráčí tak tiše a
O několik kroků dále se země změnila. Byla celá rozrýpaná, rozházená, s hlubokými jamkami.
„Tohle už nejspíš nebyla baletka,“ zamumlala Ema.
Strýc se zasmál. „Spíš zápasník! Divočák. Jeho stopy jsou široké,
Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.
