Dinodobrodružství 5. část – pterosaurus

Začínalo léto. Dny plynuly stále rychleji, jak se děti těšily na prázdniny, a než se Alex nadál, byl tu víkend. Nemohl se ho dočkat nejen on, ale také jeho mladší sestřička Týnka i jejich rodiče. Plánovali výlet – ovšem ne tak ledajaký.

Před několika dny totiž zjistili, že kromě spousty dalších vlastností dostali všichni do vínku jednu neobyčejnou: mají fantazii tak bohatou, že jim umožňuje překonávat hranice mezi světy. Na překonání nějakých hranic nám dnes přece stačí vlak nebo letadlo, řeknete si možná. Ale svět, který se o víkendu chystali Alex a celá jeho rodina navštívit, byl tak trochu jiný. Nevládli v něm totiž lidé. Patřil dinosaurům.

Bylo to už pár dní, co Alex Meg viděl naposledy. Když se vrátili z návštěvy od stegosaurů, jako by se po ní zem slehla. Každé ráno se probouzel, doufal, že najde její obrovitou hlavu v nohou postele, ale ono nic. Až jednou v sobotu…

„Meg je zpátky!“ ozvalo se z pokojíčku. Nemotorná dinosauří slečna sice rozsedla noční stolek a trochu Alexovi pochroumala brýle, ale to mu ani za mák nevadilo. Byla zpátky!

„V sobotu máte všichni volno, viď?“ ujišťovala se. Už se naučila, že přes týden chodí děti do školky a školy a dospělí pracují. Dokonce jí Alex trošku vysvětlil kalendář, takže pak rozesmála i Týnku, když do něj důležitě koukala a studovala, jaký den v týdnu asi je.

„Máme, máme,“ řekl tatínek, který mezitím i s maminkou přišel nahoru do pokojíku a usmíval se od ucha k uchu. Zatímco jeho kolegové v práci plánovali drobnější výlety po okolí, on se se svou rodinou chystal do dinosauří říše.

„Nejdříve musíme dojít…“ začala Meg.

„… na hřiště!“ zavýskla Týnka a už si běžela pro boty.

„Nezapomeňte si něco teplejšího na sebe,“ upozornila je ještě Meg, „myslím, že se…