Deukalion a Pyrha

Na Zemi žilo teprve páté pokolení celého lidstva, když se ke světovládci Diovi dostaly pověsti o tom, že lidé jsou mimořádně krutí. Králové vraždili svoje poddané, nebo je zotročovali, dokud nezemřeli úplným vyčerpáním. Pokud se nedej bože někdo provinil proti přísným zákonům, skončil v aréně, kde bojoval o život v nelítostném boji s hladovými tygry. Vládcové se přímo předbíhali v tom, kdo bude krutější.

Násilnosti a vraždy byly tak ohavné, že Zeus těmto řečem nejdříve ani nechtěl věřit. Rozhodl se tedy, že na sebe vezme podobu člověka a projde celou Zemi, aby zjistil skutečnou pravdu. A tak se v lidské podobě, jako cizinec a poustevník, vydal putovat po Zemi. Bohužel, pověsti, které se k němu dostávaly, zdaleka neodpovídaly realitě, protože ta byla mnohem horší.

Poslední kapkou byla návštěva paláce krále Lyakona. Když viděl jeho nesmírnou krutost, rozhodl se odhalit svoji identitu a zasáhnout. Když se ukázal ve svojí božskosti, všichni padli na kolena, jen král Lyakon se mu vysmál.

„Však uvidíme, zda jsi bůh, nebo jen obyčejný smrtelník,“ řekl pohrdavě Lyakon a rozhodl se boha zkoušet.

Nechal zabít jednoho ze sluhů a k večeři Diovi předložil lidské maso. Zeus to okamžitě poznal a jeho zuřivost neměla hranic. Metal blesky křížem krážem, ničil, lámal a nechal shořet celý Lyakonův palác. Vystrašený král se rozběhl do pole, myslel si, že před Diem uteče, jenže ten ho v okamžiku proměnil v divokého vlka a nechal zmizet v lese.

Když se Zeus vrátil na horu Olymp, byl rozhodnutý, že vyhubí celé lidstvo. Nejdříve chtěl na Zemi seslat takové blesky, že by se okamžitě proměnila v popel, ale bál se, aby neshořela celá zemská osa.

Nakonec se rozhodl, že na Zemi sešle obrovskou potopu. Do jeskyní pozavíral všechny větry, které by mohli rozehnat mraky, a ponechal si jen…