Agátka a Margaretka na vlakovém nádraží

Agátka a Margaretka jsou dvě malé sestřičky-dvojčata. Vlastně nejsou úplně maličké, vždyť už umí chodit i mluvit. A velmi rády poznávají svět.

A právě teď stáli s tatínkem na vlakovém nádraží a s úžasem sledovali, jak se po kolejích řítí obrovský vlak. Jejich maminka se dnes měla vrátit ze školení, tak na ni společně čekali.

„Hele, ten jede rychle! Možná je to vlak pro superhrdiny!“ prohlásila Agátka.

„Nebo pro tajné agenty!“ dodala Margaretka. Rychle si nasadila sluneční brýle, aby i ona vypadala jako tajný agent.

Tatínek se rozesmál. „To jsou mi nápady, holky. Ale myslím, že je to jen obyčejný rychlík.“

„Rychlík se jmenuje každý vlak, který jede rychle?“ vyzvídala Agátka.

„Rychlík znamená, že se s ním dostanete na některá místa rychleji. To proto, že nestaví v každé stanici, jen ve větších městech. Ostatní vlaky se tedy zdrží na zastávkách a rychlík je předjede,“ vysvětloval táta.

Vedle nich stál pán s velkým kufrem a netrpělivě zíral na hodinky.

„Tohle byl expres do hlavního města,“ promluvil k nim s úsměvem. „Tento vlak jede opravdu rychle – rychlostí až sto šedesát kilometrů za hodinu!“

„Proč tam tak spěchá?“ divila se Margaretka. „Asi tam mají nějaké dobré cukrárny, že ano? Nebo obrovské palačinky.“

„Vlaky přece palačinky nejedí,“ opravila ji sestřička.

Tatínek ukázal na nedaleko stojící lokomotivu. „Podívejte, holky. Vpředu ve vlaku sedí strojvedoucí, který celý vlak řídí. Je to vlastně jeho šofér. To on rozhoduje o tom, zda vlak pojede rychle nebo pomalu.“

Strojvedoucí v modré uniformě právě prošel kolem nich. Margaretka se na něj obdivně podívala.

„Pane strojvedoucí, i vy jste spěchal za palačinkami?“ zeptala se ho, jako by to bylo nejdůležitější tajemství na světě.

Tatínek musel zmatenému strojvedoucímu vysvětlit, o co jde. Pán se na holčičky usmál. „Každý strojvedoucí musí řídit podle předpisů.…