Sedm kůzlátek, trpaslíků, selata a vlk

Pan Vlk Obecný, hlavní hrdina našeho příběhu, ráno čekal v centrální kanceláři pohádek. Byl to totiž jeho první den v práci. V kanceláři bylo pořádně rušno a nejrůznější pohádkové postavy chodily sem a tam. Paní v brýlích mu všechno trpělivě vysvětlovala: Musí jít rovnou k domku, ve kterém bydlí sedm kůzlátek s maminkou. Podala mu do ruky dokonce i mapu. Nakonec udeřila razítkem na poslední formulář a usmála se:

„Mnoho štěstí v nové práci, pane Vlku!“

Pan Vlk byl rozhodnutý pracovat vzorně. Pospíšil si s mapou v tlapách, aby byl na místě co nejdříve. Nevěděl však, že v okně domku za závěsem vykukuje sedm nezbedných kůzlátek. Když spatřila nového vlka, okamžitě dostala skvělý nápad.

Rychle vyběhla před dveře a fixkou přeškrtla jmenovku SEDM KŮZLÁTEK. Pod ni lepicí páskou přilepila bílý papír, na který nakreslila tři prasečí hlavičky. Načmárala pod ně křivý nadpis TŘI PRASÁTKA.

Když pan Vlk Obecný dorazil až k domku, přečetl si: „TŘI PRA-SÁ-TKA.“

Podíval se do mapy, potom na dveře, potom znovu do mapy a poškrábal se za uchem. „Asi se v kanceláři zmýlili a dali mi špatnou mapu. Nějaká prasátka má přece na starosti jiný kolega, Vlk Zlý. Že by mě poslali na špatné místo?“

Hudral, funěl, ale nakonec se přece jen rozhodl zaklepat. „Promiňte prosím, bydlí tady sedm kůzlátek?“ zavolal.

Zevnitř se ozval tichý chichot a kůzlátka odpověděla: „Neee, neee, to jsme my, tři prasátka.“

Popletený pan Vlk se znovu poškrábal za uchem, otočil mapu a dumal, co dělat. Nakonec celý nešťastný poděkoval a rozhodl se hledat domek se sedmi kůzlátky jinde.

Kráčel tedy po cestičce dolů z kopce, hleděl zoufale do mapky, když tu najednou si proti němu vykračuje děvčátko v červené čepičce. Vlastně všechno mělo červené, i kabátek, i kalhoty a v ruce drželo košík.

Pan Vlk si…