Readmio
Velikonoční vtip
Skvěle! Objevili jste náš Velikonoční vtip. Doufáme, že se trošku zasmějete a když budete mít čas, po dočtení nám můžete poslat i zpětnou vazbu. A pokud nevíte, co napsat, můžete nám poslat i vtip 🙂
Dáša se dívala na
Zvíře jí pohled opětovalo a otevřelo tlamu. Odhalilo přitom svá lesklá bílá zubiska, jednu řadu za
Dáša se otočila k útěku, ale třebaže se velmi snažila, nedokázala přinutit nohy, aby se pohnuly z místa.
Když se ohlédla zpět, krokodýl už byl mnohem větší. Narostl tak, že se sotva vešel do
Posadila se na posteli a třásla se hrůzou. „Byl to jen sen,“ uklidňovala se. „Ještě je noc, musím znovu usnout.“
Ale jen co se opět zachumlala do měkoučké peřiny, zaslechla zvláštní zvuk. Znělo to přesně tak, jako když někdo šlápne na kostičku lega a snaží se nevykřiknout
Když chvíli mžourala do tmy, rozeznala v ní cosi, co vypadalo jako lidský stín. Byl tam? Nebyl? Těžko říct.
„Vím, že tam jsi,“ řekla Dáša. „Tak se mi ukaž.“
Když si její oči přivykly na tmu, i stín se rýsoval jasněji a děvčátko spatřilo, že u její postele stojí někdo jako
„Aspoň jednou bych chtěl projít tvým pokojíčkem bez toho, abych šlápl na nějakou hračku!“ povzdychl si
„Promiň,“ řekla Dáša. „Kdo jsi?“
„Jsem pastýř snů,“ odpověděl skřítek, „ale můžeš mi říkat Ábel.“
„Co je pastýř snů?“ zajímalo se děvče.
Ábel jí to vysvětlil: „Sbírám a sháním zatoulané
Dáša se na něj nechápavě podívala: „Vůbec tomu nerozumím.“
„Ani nemáš jak,“ řekl Ábel a přisedl si k ní na postel. „Vlastně bys mě ani neměla vidět, ale asi jsem se objevil v nesprávné chvíli. Myslel jsem, že budeš tvrdě spát.“
„Probudil mě strašný sen,“ svěřila se mu Dáša.
„Žádné strašné sny neexistují,“ poznamenal…