Charles Perrault
Červená Karkulka
Nedávejme se do řeči s nikým, jehož skutečný záměr neznáme. Známá pohádka nám připomene, že dávat se do řeči s cizími lidmi může být nebezpečné. Ještě že má tento příběh šťastný konec.
Mladý chlapec, kterého všichni znali pod jménem Jack, se jednoho dne rozhodl, že uteče z domu, protože jeho otec byl k němu příliš krutý. A tak zatímco otec pracoval, Jack si sbalil svoje věci, bouchl
Utíkal, co mu síly stačily, až narazil na stařenku, která u cesty sbírala dřevo. Jack si jí nevšiml a vrazil přímo do jejího košíku se dřevem. To se, samozřejmě, rozletělo
Čas plynul jako voda a po dvanácti měsících si stařenka zavolala Jacka k sobě, že má pro něho odměnu, kterou mu slíbila. Chlapci darovala oslíka. Ale nebyl to jen tak obyčejný osel. Když ho Jack zatahal za obě uši, oslík se hned
Jacka tato odměna nesmírně potěšila, rázem vysedl na oslíka a vydal se nazpět domů. Cestou dukáty rozdával chudým pocestným, protože věděl, že oslík mu vysype další, když bude potřebovat.
V podvečer přišel k jednomu hostinci. Nahlédl skrz okno dovnitř a viděl, jak se tam lidé dobře baví, pijí a jedí