O brněnském drakovi

Brno bylo kdysi dávno jenom malé městečko. Lidé v něm žili poklidným životem – pěstovali obilí a hroznové víno, pásli ovce i krávy, tkali, tesali a obchodovali. V průběhu let městečko pomalu rostlo a rozšiřovalo se.

Jednoho dne ale zničehonic nastal ve městě velký poprask a neklid. Z pastviny nedaleko řeky Svratky se začaly ztrácet krávy. Každé ráno odvedl pasáček své stádo na louku a každý večer tam našel o jednu kravičku méně.

Netrvalo proto dlouho a na pastvinu byla vyslána ozbrojená stráž, aby zjistila příčinu této záhady.
Dva dny se nedělo vůbec nic. Až třetí den se stráž vrátila z pastviny už krátce po poledni s vyděšeným křikem:

„Pomóc, zachraň se kdo můžeš! Naše krávy krade drak! Opravdový drak! Usídlil se v jeskyni u Svratky, je obrovský, a dokonce chrlí oheň!“

Město místo neklidu zachvátila panika a strach. Opravdu drak zůstane bydlet v jeskyni a bude se živit pouze zvířaty? Co když dostane chuť na lidi? Všichni měli strach, že drak dříve nebo později zaútočí na samotné město.

Brzy se dokonce začala šířit i myšlenka, že drak v noci pochoduje ulicemi. Lidé se proto začali bát chodit ven po setmění. Kdysi veselé město se změnilo v místo plné úzkosti, kdysi rušné ulice se vyprázdnily. Městští radní proto slíbili odměnu sto zlaťáků tomu, komu se povede draka zneškodnit.

Ale běda – když před draka předstoupila armáda vojáků, smetl ji jedním pohybem svého obrovského ocasu, jen to zasvištělo.

Pak proti němu nastoupila i skupina lukostřelců. Ale jejich šípy se jen s tichým ťuknutím svezly po drakově tvrdé kůži.

Po několik dalších dní se místní zemědělci snažili nastražit na draka pasti v podobě jedu. Drak byl však příliš chytrý na to, aby se nechal jen tak otrávit.

To, jak se draka zbavit, se…