Wawelský drak

Podle staré polské legendy se kdysi dávno v zemi, kterou ovládal kníže Krakus, děly velmi podivné věci. Jednoho dne začali ve městech kolem kopce Wawel zničehonic mizet lidé. Prostě se ztratili a víc je už nikdy nikdo neviděl. A aby toho nebylo málo, pastýřům zase mizely ovce, obvykle se pasoucí na loukách přímo pod kopcem. Obyvatelé knížectví byli pořádně vystrašení, protože si nedokázali nijak vysvětlit, kam a proč se lidé a ovce ztrácejí, jako by je samotná země pohltila.

Až jednoho dne jeden chlapec, který byl v nedalekém lese na houbách, objevil v keřích ukrytou jeskyni. Nahlédl dovnitř… a co neviděl – obrovského zeleného draka, jak si tam spokojeně odfukoval, až se celá země třásla.

Chlapec nemeškal a celý vystrašený utíkal přímo na hrad, aby knížeti oznámil, jaká hrozba se ukrývá v tajemné jeskyni na kopci. Kníže okamžitě povolal celou svoji armádu, ba i lidi z okolních vsí, a společně se vydali nahoru na kopec k jeskyni. Velký dav po zuby ozbrojených lidí však nadělal takový hluk, že se spící saň probudila.

Když drak spatřil, že ho lidé přišli zabít, pořádně se rozhněval. Vyšel ven před svůj brloh, zhluboka se nadechl a z tlamy mu vyšlehly ohromné plameny. Lidé rázem létali jako hadrové panenky, a kdo mohl, dal se okamžitě na útěk. Všem bylo jasné, že hrozivého netvora porazit nedokážou.

Kníže Krakus proto brzy uspořádal velké shromáždění, na němž vyhlásil, že ten, kdo zlého draka přemůže, dostane bohatou odměnu.

Tato zpráva se po celém knížectví velmi rychle rozšířila a dostala se i k jednomu mladému ševci. Byl velmi skromný a nesmírně šikovný a moudrý. Ihned proto vymyslel smělý plán. Vzal ovčí kůži, kterou sešil a naplnil sírou a dehtem. Takto naplněná kůže vypadala úplně jako živá ovce.

Když nadešla noc, drak si spokojeně…