Hana Do
Dinodobrodružství 3. část – diplodocus
Koho poznají Alex a Týnka tentokrát? Uhodli jste – dalšího dinosaura. A nejen tak ledajakého. Všechno se však zkomplikuje, když schopnost vidět dinosaury získá i jejich maminka. Nebo že by ne?
Hluboko v horách bydlela stařenka. Žila sama, protože její muž už zemřel, děti se vdaly, oženily a založily si vlastní rodiny. Zvaly ji, ať jde bydlet k nim, ale stařenka měla ráda svůj klid a pokoj v chaloupce obklopené
Na kopci, který ji dělil od vesnice, rostl starý vyschlý strom. Už jen několik lístků a větviček na něm bylo zelených. A protože stařence už nohy moc nesloužily, pokaždé když vyšlapala kopec, pod tímto stromem si sedla a
„Děkuji ti, strome, za tvoji službu a přeji ti co nejvíc zelených listů a ptáčků zpěváčků ve tvé
Jednoho dne se zase stařenka uvelebila pod stromem, že si odpočine, když tu se z lesa vynořili
„Hej, stařeno, dej sem všechno, co máš!“ zahulákal jeden z nich.
„Ach, zbojníci,“ zašeptala vystrašeně stařenka.
„Ha-ha, pravdu máš, jsme zbojníci. Tak ti dobře radím, vybal rychle, co máš, pokud ti je život milý.“
„Nemám toho mnoho, jen jídlo, které nesu svým dětem,“ řekla třesoucím se hlasem vylekaná stařenka.
„Tak ty dnes zůstanou hladové,“ řehtali se
„Co to je?“ Druhý se otáčel kolem sebe a najednou i on ležel vedle svého kamaráda.
Stařenka nevěděla, odkud se tu vzal, ale mezi zbojníky spatřila rytíře na kaštanovém