Marián Dyno Burič
Kde bydlí pocity: Strach
Martínek pokračuje v hledání pocitů. Kde vlastně pocity bydlí a jak vypadají? Zatímco v minulé části natrefil na hněv, dnes při svém hledání emocí v činžáku blíže pozná dalšího ze sousedů a také strach.


Na dalekém ostrově Madagaskar, jehož břehy omývá oceán, žijí tak podivná zvířata, že jste většinu z nich ještě určitě neviděli ani
„Co když se opice z horní větve našeho stromu smějou mně? Nemám snad příliš dlouhý jazyk? Co když na mně není nic zajímavého? Nejspíš nejsem ani trochu chytrý a
Přitom by si moc přál mít kamarády, kteří si s ním budou hrát a budou ho mít rádi. Jenže měl strach, že by se mu někdo posmíval, nebo ho dokonce odmítl. Nebylo pro něj jednoduché být před ostatními sám
„Všichni jsou zajímavější než já,“ fňukal. Najednou se mu v hlavě vylíhl nápad. „Ale… možná, když se zamaskuji, budou si myslet, že jsem jako
S lemury se zabarvil do černobílé, aby vypadal přesně jako jejich ocas. Hned ho pozvali k sobě na větev. „Černá a bílá jsou nejlepší barvy na světě a ty jsi chytrý, že to víš.“
Když šel na návštěvu za parosničkou rajskou, ihned změnil kabátek do ruda, aby ladil s partou. „Takhle pěkně červenou jsme snad ještě neviděli,“ libovali si žabí
Pak se šel koupat do řeky…