Příběh o Freyovi

Malý viking Erik moc rád běhal po vesnici a hrál si s kamarády na bojovníky. Každý měl svůj klacek jako meč a předstíral, že bojuje s obry a draky. Dnes se ale probudil se špatnou náladou.

Místo hraní s kamarády bude muset doprovodit maminku a tatínka na trh, protože se blížila zima a bylo třeba doplnit zásoby. Maminka měla plný košík sušených ryb, které chtěla vyměnit za mouku a ořechy.

„Musíme se připravit na dlouhé zimní večery,“ vysvětlila Erikovi. Tatínek mezitím hledal kvalitní kožešiny, aby bylo rodině teplo, když přijdou mrazivé dny.

Erik, ačkoliv se mu spočátku nechtělo, byl nakonec z trhu nadšený. Všude kolem bylo tolik zajímavých věcí: korálky, kovové spony, kůže a krásné tkaniny. Zastavil se u stánku s bronzovými ozdobami a hned ho zaujala jedna spona ve tvaru draka. Byla lesklá a zdobná, přesně taková, jakou by nosil velký bojovník.

„To je krásná spona,“ řekl si Erik potichu, ale místo toho, aby se zeptal, kolik stojí, vzal ji do ruky a začal si ji prohlížet.

„Eriku! Co to děláš?“ ozvala se maminka, když ho spatřila se sponou v ruce.

Erik se lekl, ale nechtěl ji pustit. „Já ji jenom zkouším,“ zamumlal.

„Tohle není jen tak nějaká věc. Tu musíš buď koupit, nebo vrátit,“ řekla maminka přísně a položila mu ruku na rameno.

Erik se zamračil. „Ale já chci být silný a mít taky něco cenného,“ povzdechl si.

„Ach, Eriku,“ řekla maminka laskavě. „Není všechno zlato, co se třpytí. A to, co nás dělá opravdu bohatými, nejsou věci, ale naše srdce. Pojď, povím ti příběh o jednom bohu, který měl všechno, ale nakonec dal přednost lásce před bohatstvím…

V dávných časech, když bohové ještě vládli světu, žil v Asgardu, sídle všech bohů, bůh jménem Frey. Frey byl krásný, silný a oblíbený.…