Legenda o rýži

Kdysi dávno se na území dnešní Indie rozprostírala, podobně jako dnes, obrovská pole plná rýže. Avšak v těch časech byste na polích nespatřili žádného rolníka, který by těžce pracoval a sbíral úrodu. Pouze vítr vždy vytvářel pozoruhodné vlny, když foukal těsně nad rýžovými klasy. Tehdy totiž rýže nevypadala tak, jak ji známe v dnešní době. Zrna rýže byla mnohem větší. Ba dokonce byla tak velká, že se člověk dokázal nasytit jen z jednoho jediného zrna. Přestože už v té době žilo v Indii opravdu mnoho lidí, nikdo nemusel hladovět. Lidé se měli dobře a žili spokojeným životem. Navíc, rolníci nemuseli na rýžových polích tvrdě pracovat, protože měli jednu velkou výhodu – rýžová zrna nemusel nikdo sbírat. Když dozrála, sama od sebe se oddělila od rostliny a začala se koulet přímo do stodol. A to bylo důvodem, proč rolníci stavěli svoje stodoly na rýži pokaždé blízko polí. Pro rýži potom bylo jednodušší dokoulet se rovnou sem.

Až nadešel jeden rok, který byl vskutku výjimečný. Úroda byla nevídaně obrovská. Rostliny dosahovaly mimořádné velikosti a i rýžová zrna byla tak nezvykle velká, že větší ještě nikdy nikdo neviděl. Stébla se doslova prohýbala pod tou neuvěřitelnou váhou.

Rolníci si velmi dobře uvědomovali, že jejich stodoly budou příliš malé na to, aby se do nich vešla všechna ta úroda. Vždyť už předtím jejich sklady přímo praskaly ve švech. Pustili se tedy rychle do práce a začali svoje stodoly zvětšovat. Věděli, že dobrá úroda není samozřejmostí, proto chtěli uskladnit každičké zrno, aby si vytvořili zásoby i na horší roky.

Všichni pracovali dnem i nocí. Rolníkům pomáhali také ostatní členové rodiny a na pomoc jim přišli i kováři, tesaři a jiní řemeslníci z celého okolí. A ačkoliv neúnavně pracovali, co jim síly stačily, svoje stodoly nestihli dokončit včas. Ani výpomoc z…