Osel, stůl a hůl

Mladý chlapec, kterého všichni znali pod jménem Jack, se jednoho dne rozhodl, že uteče z domu, protože jeho otec byl k němu příliš krutý. A tak zatímco otec pracoval, Jack si sbalil svoje věci, bouchl dveřmi, a už ho nebylo.

Utíkal, co mu síly stačily, až narazil na stařenku, která u cesty sbírala dřevo. Jack si jí nevšiml a vrazil přímo do jejího košíku se dřevem. To se, samozřejmě, rozletělo všude kolem. Stařenka se však na něho vůbec nezlobila, měla velmi laskavou povahu. Společně posbírali všechno rozsypané dřevo a stařenka potom chlapci navrhla, zda by jí nechtěl sloužit, že mu dobře zaplatí. Ona sama už toho tolik nezvládne, a proto by nějakého pomocníka velmi uvítala. Jack byl po dlouhé cestě už pořádně unavený a také muzikanti mu v břichu vyhrávali, a tak stařenčinu nabídku přijal.

Čas plynul jako voda a po dvanácti měsících si stařenka zavolala Jacka k sobě, že má pro něho odměnu, kterou mu slíbila. Chlapci darovala oslíka. Ale nebyl to jen tak obyčejný osel. Když ho Jack zatahal za obě uši, oslík se hned ozval, a hned se z jeho úst začaly sypat zlaté dukáty.

Jacka tato odměna nesmírně potěšila, rázem vysedl na oslíka a vydal se nazpět domů. Cestou dukáty rozdával chudým pocestným, protože věděl, že oslík mu vysype další, když bude potřebovat.

V podvečer přišel k jednomu hostinci. Nahlédl skrz okno dovnitř a viděl, jak se tam lidé dobře baví, pijí a jedí do sytosti. A protože už i jemu pořádně vyhládlo, vešel dovnitř, aby si i on dal něco dobrého. Přímo k hostinskému šel žádat něco dobrého na zub. Ale ten ho nechtěl obsloužit dříve, než zaplatí. A tak Jack odvedl svého oslíka do maštale vedle hostince a zatahal ho za uši. Z oslíka začaly ihned padat…