Bylo jednou jedno autíčko, které se jmenovalo
Mělo čtyři kola, kapotu, světla, stěrače a uvnitř volant a dvě sedadla – pro řidiče a spolujezdce. Zkrátka nebýt té jeho zářivě žluté barvy, nikdo by se za ním na ulici ani neohlédl.
Toto autíčko se ale přece něčím lišilo od ostatních. Velice toužilo stát se
Jiná autíčka se mu smála, utahovala si z něj nebo se ho pokoušela od závodění odradit.
„Podívej se na sebe,“ domlouval mu starý autobus. „Copak takhle vypadá závodní auto? Tohle jsou závodní auta.“ Před čumákem mu mával obrázkem formule. „Ty by ses při rychlosti, v jaké se jedou opravdové
Autobus to myslel dobře, ale Sanymu z toho bylo smutno. Nepřidalo mu na náladě, ani když se mu začala posmívat i některá autíčka.
„Hele Sany, ten už zase sní o zlatém poháru,“ povykovala na něj, až se za podvozky
„Jenže zatím závodí leda ve své hlavě!“ vykřiklo další autíčko.
Sany se chtěl ohradit, něco jim odseknout, jenže si uvědomil, že vlastně mají pravdu. Všem vyprávěl, jak se jednoho dne stane závodníkem. Trápil se, že mu to autíčka rozmlouvají nebo se mu posmívají. A přitom si ani neuvědomil, že on sám pro splnění svého snu doposud vůbec nic
„Však já vám ukážu!“ rozhodl se Sany a rázně nastartoval
Jak řekl, tak i udělal. Přihlásil se na ten největší závod, jaký dokázal najít: na Velkou cenu Formule 1.
Od toho dne Sany věnoval stále více času tréninku. „Musím být co nejlépe připravený, nechci přece dojet poslední,“ říkal si a zkoušel jet co
Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.
