Pavol Dobšinský
Starý Bodrík a vlk
Příběh ze sbírky Pavola Dobšinského o hrdinském pejskovi vypráví o tom, že moudrostí lze přemoci sílu a že poctivost a věrnost se vždy vyplácejí.
Bylo nebylo, žila jednou jedna
Její královský otec se tedy jednoho dne rozhodl, že na zámek pozve všechny, kteří mají zájem o ruku jeho dcery, a z nich si princezna bude muset někoho vybrat.
Věru, na námluvy přišlo tolik princů, že král je musel seřadit podle majetků a titulů. Na začátku stáli králové a knížata a na konci rytíři. Princezna se u každého na chvíli zastavila a potom na něm našla něco, z čeho si začala utahovat. Jeden se jí zdál tlustý, druhý příliš vysoký, třetí byl prý křivý, další neměl vlasy, jiný byl zase červený jako rajče.
Ale nejvíc se bavila u prvního muže v řadě, jehož brada prý připomínala drozdí
To byla pro krále poslední kapka. Rozzlobil se a řekl dceři: „Už mám dost té tvé
Zanedlouho šel kolem královského zámku tulák a vykřikoval: „Zazpívám vám, když dostanu odměnu!“
Král si ho dal zavolat a přikázal mu hrát. Tulák začal hrát
„Dobře jsi hrál, dobře,“ pochválil ho král.
„A jaká bude
Tehdy si král vzpomněl na svoji pyšnou dceru. „Za odměnu ti nabízím za ženu svoji dceru,“ prohlásil.
Princezně se to vůbec nelíbilo, ale když už král něco řekne, svoje slovo vždy dodrží. Dal zavolat kněze, aby jejich manželství co nejdříve zpečetil.
Když kněz přišel ke králi, princezně…