Marián Dyno Burič
Kde bydlí pocity: Robot
Martínek prošel celý činžák, ale nepodařilo se mu najít to, co hledal. Kde se tedy pocity skrývají? Aby ho maminka rozveselila, vezme ho na přehlídku robotů. A na tomto nečekaném místě se vše vysvětlí.
Na sídlišti stál docela obyčejný panelák a v něm žil kluk, který byl… inu, trochu jiný než
„Ty jsi ale rošťák,“ říkali rodiče, když se s úsměvem skláněli nad kočárkem. Marek se na ně jen uculil a vyplázl
Jeho první slovíčko, které se naučil, bylo chci, velice rychle následované slovíčkem nechci.
Jak rostl, stále si jen hrál, ale nikdy nikomu nepomohl. Ani sedět ve škole a poslouchat ho nebavilo a naučil se akorát odmlouvat. Maminka už z něho byla celá zoufalá, ale domluvy na něj nezabíraly. Z nezbedného kloučka se stal prvotřídní
Jednoho dne jel Marek ze školy jako
Do vozu přistoupila
Marek si pomyslel, že vypadá jako strašák do
„Chlapče,“ oslovila ho dáma skřípavým hlasem, „mám těžký nákup, pustíš mě, prosím, sednout?“
„Mně se vstávat
Dáma se na něj podívala zelenýma očima. „No, jak myslíš… Marku.“
Marek se na ni vyděšeně otočil a překvapeně
Dáma se lehce usmála, cosi si pro sebe zamumlala a pak ve vzduchu prstem opsala
Ještě než…