Marián Dyno Burič
Kapka
Malá školačka Jana je rozmrzelá, že venku prší a ona bez deštníku zmokne. Když však narazí na kouzelnou kapku, naučí se od ní, jak je déšť pro nás všechny důležitý a jak dlouhá cesta čeká na každou kapku v přírodě.


Začínal srpen.
Babička chovala slepice a králíky, které obě sestřičky moc rády
„Babi, dědo, jsme tady!“ křičely jedna přes druhou, sotva vyskočily z autosedaček. Babička už jim šla s úsměvem naproti a jako vždycky voněla těmi nejúžasnějšími dobrotami, jaké si jen dovedete představit. V patách jí pospíchal dědeček a oprašoval si ruce o modráky, aby mohl děvčátka pořádně
Jakmile se po radostném přivítání Eliška s Anežkou rozběhly do zahrady na maliny a borůvky, zarazily se. Všechny květiny, keře a stromy vypadaly… nějak
„Letos je zatím velké sucho,“ povzdychla si babička, když se k nim
Když se večer zachumlaly do naducaných péřových duchen na půdě, zašeptala Anežka: „Myslíš, že by prstýnky uměly přičarovat déšť?“
Eliška už jí neodpověděla – ze všech nových zážitků byla tak unavená, že usnula, jako když ji do vody
A ono opravdu. Anežka totiž v polospánku otočila prstýnkem – kouzelným prstýnkem z pouti, který je dokázal přenášet na místa, o nichž se jim ani