Marián Dyno Burič
Kde bydlí pocity: Radost
Martínka čeká v jeho cestě za hledáním pocitů už jen poslední patro domu – pojďme se spolu podívat, kdo v něm bydlí! Dnes pro změnu poznáme příjemný pocit – radost!
Bylo příjemné odpoledne. Sluníčko svítilo, ptáci vesele štěbetali v korunách stromů a vzduch voněl čerstvě posekanou
Jenomže Majdě se ten den vůbec příjemný
Potom to pokračovalo, když zavolala babička, že k ní raději na návštěvu dnes jezdit nemají. Dostala prý horečku a nerada by je
To byla pro Majdu poslední kapka. Rozzlobeně hodila na zem i kornoutek a s křikem ho rozdupala. Po tvářích se jí kutálely slzy jako hráchy a vůbec to nešlo
„Taková velká holka a takhle se vzteká?“ poznamenala nějaká paní ve frontě a zakroutila nesouhlasně
„Vždyť to byla jen zmrzlina,“ odfrkl si pán za ní.
Ale Majda zkrátka nemohla jinak. Všechno to v ní vřelo, jako když bouchne obrovská sopka a nejde jí poručit, aby toho
Zato tatínek, ten byl uplně
„Podívej,“ řekl tatínek a ukázal na maličké hřiště. Vlastně to skoro ani nebylo pořádné hřiště: stálo stranou…