Děti, víte, jak vypadají
Přesně tak: na zebrách si každý hned všimne především toho, že jsou černo-bílé.
Černé nebo bílé muselo být také všechno, co měly černo-bílé zebry ve své černo-bílé školce. Černou a bílou zkrátka zbožňovaly. Malé zebry proto rády hrály šachy nebo aspoň
Až na Matyldu. Matylda byla trochu neobyčejná
„Chtěla bych nakreslit… duhu,“ zašeptala Matylda tak potichu, že jí nikdo nerozuměl.
„Co chceš nakreslit?“ zeptala se šeptem kamarádka Anežka a naklonila se k ní ještě víc.
„Duhu,“ řekla Matylda trochu hlasitěji.
„Dudu?“
„Chci nakreslit
Zebry na ni nechápavě hleděly. Tlamičky měly otevřené dokořán. I oči měly vypoulené. Bílé bulvy a černé zorničky.
„Ale, ale vždyť … ona je… b… b… ble!“
„Je barevná!“ vyslovila Matylda nebojácně celé slůvko. „Je úžasně barevná. Je nádherně
„Ale my jsme přece zebry. Náš svět je černobílý. Jiné barvy neznáme a ani nepotřebujeme. Na co by nám byly? Úplně si vystačíme s těmito dvěma. I naši rodiče to tak měli, i rodiče našich rodičů…“ namítla Anežka.
„Povídá se dokonce, že barvy
„Já se jiných barev bojím!“ zakřičel kdosi. „Vždyť je jich tolik! A ještě se mezi sebou mohou míchat! A nikdo neví, která barva se hodí ke které,“ přidávaly se…
Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.
