Toto je příběh ze starého Řecka. Z doby, kdy prý zemi obývali nejen lidé, ale i bozi. Tito bozi byli velmi mocní. Oplývali nadpřirozenými silami a kouzly a dokázali působit možné i nemožné. Proto se k nim lidé často obraceli se svými prosbami a přáními, a dokonce jim stavěli i chrámy. Aby si bohy naklonili na svou stranu a získali jejich přízeň, nosili jim do těchto chrámů nejrůznější dary, nazývané oběti. Mohly jimi být čerstvé plody, obilí, maso nebo třeba sladké koláče.
Takový chrám lidé postavili i nejpůvabnější ze všech řeckých bohyň – bohyni krásy a lásky Afrodítě. Obětovali jí to nejzralejší ovoce a nejzlatější klasy, klaněli se jí, modlili se k ní a Afrodíta byla šťastná a pomáhala jim.
V jednom vzdáleném království žili v té době král s královnou a jejich dcerou Psýché. Byla to dobrá a moudrá dívka, ale měla jednu velkou nevýhodu. Věřte nevěřte, byla to její krása. Psýché byla tak krásná, až se jí lidé stranili a vyhýbali. Báli se jí. Měli pocit, že taková krása přece nemůže být lidská. Nedokázali se s ní přátelit, povídat si s ní, dokonce ji nedokázali ani pozdravit. Místo toho se jí klaněli, uhýbali jí z cesty a odvraceli od ní zrak.
Pověst o její kráse se roznesla do širokého okolí a do království začaly přijíždět davy lidí, aby se Psýché poklonili a aby jí předali oběti.
Čím více však lidé uctívali Psýché, tím více zapomínali na Afrodítu. Její chrám zel prázdnotou a pustl. To bohyni nesmírně rozčílilo a rozhodla se krásné Psýché pomstít. Přemýšlela a přemýšlela, jak by to mohla udělat, a nakonec se rozhodla. Psýché se musí zamilovat do nejošklivějšího muže na světě! To bude její trest! Poslala proto svého syna Eróta, boha lásky, aby všechno zařídil.
Erós oplýval…
