Jana Kačmárová
Jak si lištička přála hezčí ocásek
Lišku Smíšku trápí, že její ocas se krásou nevyrovná ostatním, zejména když si z ní ostatní lišky tropí posměch. Ale nečekaná nehoda jí připomene, že si zapomněla vážit toho, co má.
Na pastvině nedaleko velkého selského dvora se pásl býk Tonda. Pochutnával si na čerstvých jetelích, spokojeně přežvykoval
Najednou ze země vykoukla malá šedá myška. Jak jinak, jmenovala se Miška. Spatřila pasoucího se býka a namířila si to přímo k němu. Přicupitala malými rychlými krůčky k Tondovi, vyšplhala mu přes nohu na hřbet, přeběhla až na hlavu a drze ho kousla rovnou do nosu. Tonda zařičel
„Vylez ven, ty jedna malá, nestoudná myši. Ukaž se a postav se mi tváří v tvář, když už sis se mnou začala,“ vyzýval býk Mišku.
Ale myš se v díře jen chichotala
Býk si už ani nepamatoval, kdy naposledy byl takto rozzlobený.
„Tak to už je trochu moc! Nějaká myš, která je stokrát menší než já, mi tu nebude kazit den,“ prohlásil zuřivým hlasem býk Tonda.
Couvl o pár kroků dozadu, připravil se na rozběh a odstartoval plnou parou vpřed. Celou silou udeřil hlavou
Přesně na toto Miška čekala. Vykoukla z díry ven a svými malými zoubky opět cvakla býka do nosu. Tonda v tom…