Incká legenda
Legenda o pavoukovi
Tento příběh vypráví o princezně Inků, která se místo následování vladařských povinností nechala unést svou krutostí a svévolí. Za troufalé chování ji stihl trest v podobě proměny na věčně pracujícího pavouka.
Anežka měla ráda všechna roční období. Jaro, protože se všechno
„Déšť je tak ošklivě mokrý!“ stěžovala si pokaždé.
Když letos po jaru opět přišlo léto, nastal čas vyrazit
„To jsme mohli rovnou zůstat doma,“ čertila se v autě, když na plechovou střechu dopadaly těžké
„Ty jsi zamračená jako ta dnešní obloha,“ dobíral si ji tatínek. „Víš ty vůbec, že bez deště bychom přišli o většinu té zábavy, na kterou se vždycky tolik těšíme?“
Anežka jen nesouhlasně zakroutila hlavou. Tatínek pokračoval: „Opravdu! Tak třeba na jaře. Všechno kvete a zelená se… Ale to jen díky dešti. Kdyby nepršelo, zůstala by tráva i stromy suché a bez
Anežka se zamyslela. „Jenže v zimě neprší! Tehdy padá krásný sníh a s tím otravným deštěm nemá nic společného.“
„Ba naopak,“ s úsměvem poznamenala maminka. „Sníh je vlastně taky déšť. Studený zimní vzduch totiž promění obyčejné kapky v křehké sněhové
„Možná nebude déšť nakonec tak špatný,“ připustila Anežka váhavě. „Ale když takhle leje, všechno posmutní…“ A nalepila nosík na studené okénko
„… anebo taky ne,“ ozval se záhadně tatínek. „Říká…