Ezop
O zajíci a želvě
Když je někdo pomalý, neznamená to, že je slabý a v nevýhodě. Zajíc se neustále posmíval želvě, jak je pomalá, až ho jednoho dne vyzvala na závod. To se už zajíc smíchy válel po zemi. Jak nakonec závod dopadl?


Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami seděla na záchodovém prkénku parta
Vtom se na záchodě rozsvítilo
„Jdeme na to, hoši!“ zavelel největší a nejtlustší bacil a všichni vyrazili kupředu. Běželi a běželi, až se jim podařilo vyskočit na Jakoubkovy
„Hurá, pojedeme na výlet!“ radovali se jako jeden. Největší bacil je ovšem zarazil.
„Ještě nejásejme, kamarádi. Co když si teď chlapeček umyje
Chlapeček seskočil z prkénka a spláchl
Jakoubek však k obrovské radosti bacilů
„Jupí, zapomněl! Přece tedy bude výlet!“
Jakoubek prošel kuchyní a vzal si z misky gumový bonbon.
„Kluci, připravit, pozor, jedeme!“ zvolal největší bacil, nasadil si na oči plavecké brýle a připravil se ke skoku. Jakmile si dal Jakoubek neumytou rukou bonbon do pusy, spolu s ním mu tam bez váhání skočila celá chlupatá
Jen co chlapeček polkl, vydali se spolu se slinami dlouhou skluzavkou v krku přímo do bříška. Skluzavka krásně jela, bacili po zádech vybírali divoké zatáčky jako…