Strašidýlko, co se bálo tmy

6
 min
3
+
4.84
 • 
360
 hodnocení
Strašidýlko Bublík není moc strašidelné – vlastně se samo všeho bojí. A ze všeho nejvíc ho děsí tma. Ale když dostane dobrou radu od kamarádky myšky, ze tmy se stane jeho nejoblíbenější místo. A dokonce si najde zálibu, která by se bez tmy ani dělat nedala!
Tuhle pohádku si můžete zdarma stáhnout jako PDF a vytisknout. V aplikaci Readmio máte tuto možnost u každé pohádky.
Stáhnout:
Strašidýlko, co se bálo tmy
QR kód
Oskenujte QR kód k otevření pohádky v aplikaci
Mio tip
Tapnutím na 🔊 zvýrazněná slova přehrajete zvuky.

V jednom starém mlýně u potoka bydlelo malé strašidýlko jménem Bublík. Nebylo zlé a vlastně ani moc strašidelné – mělo kulaté bříško, velké uši a smálo se tak, že to znělo jako bublání potůčku. Jenže Bublík měl jednu velikou potíž. Bál se tmy.

Viděli jste už někdy strašidlo, které se něčeho bojí? Asi ne, viďte? A přece je to tak. Některá strašidla se bojí lidí, jiná blesku nebo hromu a Bublík se zase bál tmy. To je ale pro strašidlo celkem problém. Vždyť strašidla se pohybují zejména ve tmě!

Pravda ale byla, že Bublík měl slabý zrak a potmě neviděl skoro nic. Všechno se mu slévalo do jedné veliké černé skvrny, ze které v jeho fantazii vylézaly příšery nebo kdoví co ještě.

Proto Bublík každý večer rozsvítil všechny svíčky, které našel. Rozmístil je po mlýně – na poličku, na stůl, dokonce i do hrnku na podlaze.

„Co kdybych zakopl a neviděl si pod nohy?“ brumlal si.

Jednou večer zavítala do mlýna myška Škrabalka. Myška byla šedá, na podlaze ji nebylo moc vidět, byla jen slyšet. Bublík se jí lekl tak moc, že vyděšeně zakřičel.

„Co tu strašíš?“ pískla myška.

„Já tu nestraším,“ přiznal se neochotně Bublík.

„Ne? A co tady děláš?“

„Já se tu prosím pěkně bojím,“ řekl tiše Bublík.

„Ty se bojíš? A čeho?“

„No přece tmy. Vylézá ze všech koutů, roztahuje se vevnitř i venku, a já v ní nic nevidím!“

„Jak to myslíš, že v ní nic nevidíš?“ nechápala Škrabalka. Ona měla i ve tmě ostrý zrak. Nějaké příšery ji vůbec nevyvedly z míry. Kočky, to byla jiná. Ale co jí má být po nějaké tmě.

Bublík si povzdechl. „Když zhasne světlo, všechno se mi rozmaže. Vidím jen tmavou kaši. Nevím, kde končí stůl, kde začíná židle, natož…

Tuto a další pohádky najdete v Readmio

... celou pohádku najdete v Readmio

Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.

Zkusit zdarma

Dostupné pro iOS, Android a Web

Download from App StoreDownload from Google Play
RatingsRatingsRatingsRatingsRatings

4.8/5 · 52 000 hodnocení

Další z kategorie Krátké příběhy

O kráse pod povrchem

O kráse pod povrchem

5
 min
5
+
4.71

Eliščiny pokusy naučit se bruslit končí neúspěšně. Stydí se požádat o pomoc, a tak raději tráví čas sama poznáváním ledové krajiny. Avšak když se nakonec skamarádí s Adamem, postupně se naučí lépe komunikovat a podělit se o své tajemství. Tento příběh jsme pro vás připravili v rámci spolupráce se společností Harmony.

Neposlušný taxík Maxík

Neposlušný taxík Maxík

5
 min
5
+
4.72

Taxík Maxík každý den vozí lidi, kam je potřeba, a užívá si přitom ulice a výhled kolem sebe. Ale poslední dobou všichni někam spěchají. Jako by se lidé zapomněli radovat a užívat si přítomný okamžik. Když do taxíku nastoupí jeden obzvlášť utrápený pán, Maxík najednou dostane skvělý nápad… Co se rozhodne udělat?

O kobylce a mravencích

O kobylce a mravencích

4
 min
5
+
4.38

Ezopova bajka s ponaučením, že vždy je třeba myslet i na budoucnost. Když mladá kobylka viděla, jak si mravenci dělají uprostřed léta zásoby na zimu, velmi ji to pobavilo. Nechápala, jak může někdo v tak pěkný a slunečný den pracovat. Dny ubíhaly a teplo a sluneční svit brzy vystřídala zima a sníh. A zatímco mravenci měli zásoby připravené, kobylka zůstala odkázána na to, zda se nad ní někdo smiluje.