Braňo Jobus
Zrnko 2. část
Malinké pylové zrnko pokračuje na své cestě z elektrárny za hledáním místa, kam patří. Tentokrát ho vítr zavěje až na podivuhodný ptačí sraz.


Devátá část ze série pohádek
To, že Špindírka zhubla poměrně rychle, bylo super. Ale to, že na internetu kolovalo video z mobilu vrátného Adriána Hulváta, jak nadzvedává střechu kravína, až tak
„Uf, máme problém!“ lamentoval vyplašený Jalafáš, když doběhl za školníkem Jaroslavem Dlažbou a ukazoval mu na mobilu video se Špindírkou.
„Na sociálních sítích je sice hvězda, ale co my s tím teď uděláme?!“ přemítal nahlas školník a pokračoval, „určitě po ní půjdou, tohle už neututláme. Ale aspoň víme, kde se nachází!“
Vtom do školníkova kumbálu dofičeli dva
„Tak co, Jalafáši, přece jen ta obluda existuje! A naše máma nám nevěřila a museli jsme hadrem mýt podlahu, když jsme ti vyměnili batoh! Ano, tehdy, když jsi šel do automyčky a naše máma naoko upadla. A ještě jsme viděli fotky Vejuš z vedlejší třídy, jak nafotila obludu už malinkou v jejím svetříku. Takže přece jen existuje!“ vychrlila převratné informace dvojčata, která se cítila ukřivděna i za to, že si spletla Špindírku s hadrem na podlahu.
„Říkáte, že jste si spletli Špindírku s hadrem? A že existují fotky, jak má na sobě upletený svetřík od Vejuš? No, když je teď Špindírka zase hubená, oblékli bychom ten svetřík na ten hadr a možná by se nám podařilo udělat tajnou výměnu… a tím Špindírku zachránit,“ uvažoval Jalafáš a všem přítomným se jeho nápad celkem zamlouval.
Inu, výjimečná situace si vyžadovala i výjimečné spojení, a proto začali společně kout plány, jak dostat Špindírku z bývalého areálu jednotného zemědělského družstva.
Hned po škole se vydali podívat, kde se nachází kravín, v němž je ukrytá Špindírka.
„Uf, tak tohle nebude sranda!“ poznamenal školník Jaroslav Dlažba při pohledu na blikající hasičská a policejní auta, která obklíčila celý
„Ty brďo, dokonce i vojáci tu jsou!“ potvrdil…