Na paloučku u lesa se zelenala lahodná travička. Právě si na ní pochutnávalo malé
Kopýtko se právě zakusoval do šťavnatého trsu trávy, když v tom mu píchlo v zubu tak, až mu vyhrkly slzy. Jéjej, to byla ale
„To to bolí,“ naříkal hlasitě koloušek a poskakoval kolem dokola.
„Že ty sis ten zoubek vylomil! To budeme muset navštívit pana doktora Bobra, aby se ti na to podíval,“ prohlásila maminka laň.
V té chvíli koloušek celý zkoprněl. Srdíčko se mu rozbušilo jako
„Pana doktora Bobra? Toho s těmi obrovitánskými kleštěmi?“ zeptal se poplašeně.
„Ano, má i kleště,“ připustila maminka. „Ale nemusíš se bát, pan doktor tady není od toho, aby ti ublížil, ale aby ti pomohl,“ konejšila ho. Jenomže to malého kolouška nijak neuklidnilo. Dostal takový strach, že se mu roztřásla
„Ale mě už to vlastně ani nebolí,“ zkusil maminku ošálit.
Ta se ovšem nedala. „Kopýtko, ty máš z pana doktora strach, viď?“ zeptala se ho a pohladila ho po hlavě. Koloušek jen mlčky přikývl.
„To je normální, že se bojíš. Ještě nikdy jsi u pana doktora nebyl. Mám ale jeden nápad, který by ti mohl pomoci ten strach
Maminka vzala Kopýtka zpátky domů. Podala mu pastelky a prázdný papír.
„Co kdybychom spolu zkusili pana doktora nakreslit? Třeba jak se usmívá? Můžeš přidat i něco, co tě rozveselí – pak přestane vypadat strašidelně, a ty se ho nebudeš muset bát,“ poradila mu. Kopýtko se pustil
Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.
