Katarína Gondová
Záhada ve Veroničině pokoji
Veronika zapomíná na mnoho věcí. Proto není divu, že když dostane jako dar květiny, hned jí vypadne z hlavy, že by je měla zalévat. Tehdy se ale v jejím dětském pokoji začnou dít podivuhodné věci…
Na ostrově uprostřed jezera stál rybářský
Víte, jak takový vlasec vypadá a k čemu
Když se jednoho dne do rybářského domku vrátil rybář z rybolovu, z vaku mu vypadl maličký tenký vlasec, který potichoučku
„Co jsi zač? Odkud jsi přišel? Jak se jmenuješ?“
Jenže malinký vlasec vypadal moc vystrašeně, choulil se v koutě a po chvilce jen zašišlal: „Já šem Evelínka. Štratila šem se.“ A hned nato se usedavě
Tak se ukázalo, že Evelínka je úplně malinký vlaseček, skoro ještě miminko.
„No, no, Evelínko, neplakej, u nás ti bude dobře, uvidíš,“ utěšovaly ji ostatní vlasce a hned jí chystaly malou postýlku z krabičky od sirek a kousíčků látky. Do té se nakonec Evelínka smotala a za pár okamžiků
Od té doby žila se všemi ostatními vlasci v rybářském domku. Vzali si ji k sobě maminka s tatínkem, kteří měli dalších pět vlasčích dětí, a vychovávali ji jako vlastní. Evelínce se v domku moc líbilo a časem úplně zapomněla, že se vlastně ztratila. Hrála si se svými novými bratříčky a sestřičkami. A maminka s tatínkem i všichni ostatní na ni byli moc