Readmio
Mio na první hodině angličtiny
Ve škole se dnes objevil jeden nový žák – a věru ne jen tak ledajaký! Sloník Mio si to namířil rovnou na hodinu angličtiny, kde by se rád spolu s dětmi také něco naučil. Pomohou děti sloníku Miovi s učením?


Agátka a Margaretka jsou dvě malé
Dnes holčičky stály před vysokou bránou a s úžasem hleděly
„Mami, koukej, jak velké jsou ty stromy! Jako obři!“ vykřikla Agátka a zaklonila hlavu, až se málem
„Ano,“ souhlasila maminka se smíchem. „Jmenují se sekvoje. Jsou to jedny z největších stromů na světě. Takže opravdoví stromoví obři.“
„Sekvojkoje?“ zopakovala to po ní Margaretka a zatvářila se
„Sekvoje, říká se sekvoje,“ opravila ji maminka.
„A umí ti obři i mluvit?“ zajímalo Agátku. „Určitě mluví strašně pomalu, když jsou tak velcí.“
„A možná mají hluboký hlas jako dědeček!“ přidala se Margaretka a snažila se napodobit dědečkův hřmotný tón. „Ho, ho, ho! Já jsem starý
Maminka jim však vysvětlila, že „obři“ se jim říká jen kvůli tomu, jak jsou vysoké. Jinak jsou to stromy jako všechny ostatní a mluvit nedokážou.
V jednom ze skleníků opodál stála paní průvodkyně a ukazovala dětem i dospělým zajímavé
„Tohle je mucholapka podivná. Chytá hmyz do svých
„Jéé, muchopapka,“ zajíkla se Agátka.
„Ano, vlastně mucho-papká. Ale správně se jmenuje mucholapka,“ vysvětlila jí vesele paní průvodkyně.
Margaretka si zvědavě prohlížela tu rostlinku, která vypadala, jako by měla ostré zuby. „To je ale strašidelný kvítek a navíc
„Ale tenhle kvítek si dokáže ulovit vlastní snídani,“ poznamenala maminka.
„A co snídají ostatní kvítky? Džem a chleba jako my?“ přemýšlela Agátka.
„Ne, ony pijí vodu a berou si potravu ze země přes kořeny,“ vysvětlila jí paní průvodkyně.
„Vzpomeň si, jak doma zaléváme květiny v naší