Toník si promnul oči a pořádně se protáhl. Podrbal se za uchem, vyskočil na všechny čtyři a zavrtěl maličkým
Jenomže kukuřice dozrála a kolem začaly s lomozem a rachotem jezdit obrovské strašidelné
„Myslím, že je načase, abychom se
„Máš pravdu,“ souhlasil tatínek zajíc, „kukuřice bude beztak co nevidět pryč. A s těmi všemi stroji okolo abychom se báli vystrčit nos z hnízda.“
Toníkova sestřička Rozárka ještě neuměla mluvit, a tak jen chroupala křehkou mrkvičku a všechny zvědavě pozorovala velkými
Jak řekli, tak udělali. K balení toho neměli moc, zajíci nosí v zimě v létě svůj kožíšek, baští, co jim poskytne příroda, a o hračkách platí to samé. Když přišlo poledne a sluníčko vystoupalo úplně vysoko na oblohu, stroje
Pro zaječí rodinku nastal čas vyrazit. Maminka se ještě naposledy rozhlédla, zato děti už natěšeně pelášily za tatínkem vstříc dalšímu
„Ale co,“ řekla si maminka zaječice a mávla nakonec tlapkou i ona, „hlavně že jsme spolu. Určitě teď najdeme ještě lepší bydlení.“
A také že ano. Přehopsali mezi zbylou kukuřicí, propletli se lánem pšenice a rozkvetlou loukou a zamířili do mírného kopce směrem
„Už tam budeme?“ vyzvídal Toník.
„Ano, podívejte!“ odpověděl tatínek a ukázal o dalších deset metrů dál. Provedl totiž předběžný průzkum a moc dobře věděl, kam rodinku vede. „Vidíte támhleten velký keř? To bude náš nový
Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.
